Zpět na články27. 5. 13Světový pohár - Nové Město na Moravě
Velká očekávání jsem měl před odjezdem na "Svěťák". Program byl sice našlapaný k prasknutí, ale pravá ruka nevěděla co dělá levá, takže vznikl organizovaný chaos...
Náročná a pečlivě připravená trať je po právu hodnocena jako jedna z nejlepších na světě. Výživné výjezdy střídají strmé sjezdy plné kořenů nebo uměle vytvořené technické pasáže s balvany, které jsem měl problém zdolat pěšky. Je až s podivem s jakou lehkostí je závodící (nejen muži Elite, ale i ženy nebo Junioři) světová elita zdolávala.
Webové stránky lákaly nejen na závody světového poháru v XC, pátečním sprintu, ale i na sobotní hobby maraton (na který jsem se přihlásil) a na své si měly v neděli přijít i děti.
Zaplať pánbůh, že jsme přijeli už v pátek. Ptát se totiž organizátorů, kterých všude bylo tisícmilion, kde je prezentace, bylo zbytečné. Nikdo neví. Jeden z přihlášených amatérů nám nakonec cestu ukazuje. Registrace proběhla rychle a hladce. V karavanu zjišťuji, že taška obsahuje jen číslo, pásky, čip, láhev a "bordel" v podobě letáků. Informace o závodě jsem si neprozřetelně nevytiskl (asi jsem rozmazlený ze Sudet), takže kontaktuji Zdeňka, aby mě na netu dohledal, kdy vlastně startuji.
Samotný sobotní závod okomentuji stručně. Na startu stojím v druhé polovině, takřka čtyř set hlavého startovního pole. Hromadné pády přemotivovaných amatérů z úvodních metrů končí až s nájezdem do prvního kopce. Zde předjíždím co to jde a kroutím hlavou proč se lidi -píp- do první řady a pak nejedou. Na nějakém druhém kilometru začíná terén, který nemám rád - obnažené kořeny. Jeden za druhým, furt a furt. Takový BP Lumen na druhou - prostě humus. Už na 15tém km mě hoří záda a jen ztěžka držím pozice. Vysvobozením jsou silniční úseky, kde mě nikdo nestačí. Kořeny, silnice, kořeny, cesta, kořeny a cíl na vrcholku sjezdovky. Moje obézní tělesná schránka má za sebou 40km a můj obdiv směřuje všem co dojeli 80tku.
druhá část
Vracíme se do Vysočina Arény, kde má od 13 hod probíhat prezence na dětské závody.
Organizátoři se věnují probíhajícím závodům U 23 žen, mužů a juniorů. Opět informace sháníme jen velice obtížně. Přihlásit se můžeme, tak maximálně na noční EP Energy MTB Night Race. Pořadatelé sice napumpovali program k prasknutí, ale trochu mě to přijde, že už pravá ruka neví co dělá levá.
Dvě děvčata, která skákala 1,20 štěstím, že na ně vyšel černý Petr - prezence dětí, začala už pět! Jméno, Příjmení... 50,- a pro číslo si přijďte zítra. Dnes už chápu, že museli počkat, kde jim jaké zbylo. (taky řešení)
Slibované řazení na startu se nekonalo. Klasická tlačenka, kdo dřív. Jednotlivé jízdy pán s mikrofonem sloučil, aby toto "nutné zlo" měl rychle odbyté a mohl se jít dívat na profíky.
Na nenáročné trati (po louce mírně do kopce na asfaltovanou pěšinu a po ní sjet do cíle) vybojoval Vojta 4. místo (z 15ti). Spokojený nebyl, ale nakonec uznal, že o dva roky starší kluky neměl. Lucka byla taky nejmladší. Jestli si dobře vzpomínám (výsledky jsem nikde nedohledal) tak byla 6 ze 7mi. Pořadí neřešíme, ale z výrazu tváře bylo patrné, že opět neměla svůj den.
Samotné závody elitních žen a následně mužů jsou třešničkou na dortu. Sledovat nejlepší světové bikery v práci je zážitek, který si netroufám popisovat. To se musí vidět!
