Zpět na články20. 10. 11Soběšická Mulda 2011
Nikdo ze závodících borců se nemá k tomu, aby se s námi podělil o své dojmy (omlouvám Vojtu, ještě neumí psát), tak beru do ruky brk já a jako přísný :) trenér nenechám na nikom niť suchou...
Lesopark mezi Lesnou a Soběšicema hostil tradiční závod horských kol pro amatéry. Protože pořadatelé pamatují na mládež vypsáním spousty kategorií, vypravila se do Brna kompletní Juniorka našeho teamu.
Na nejmladší čekala
Muldička. Děti zde startují po pěti v každé jízdě a z dosažených časů je sestavená výsledková listina. O konečném pořadí u osmi letých, rozhoduje až superfinále, do kterého postuje prvních šest z rozjížděk.
Vojta - byl naším největším želízkem v ohni. Trojka na řídítkách ho poslala do první jízdy dne. Na startu drobné zaváhání, ale pak už jen touha jít dopředu a naplno do cíle. Povedlo se. Byla z toho bedna no#1. (startovalo 29)
Vojta 2 - podařilo se mě přemluvit Vojtu, aby startoval s o 1-2 roky staršími a zkusil si těžší trať, která ho bude čekat příští rok. Svou jízdu dojel druhý. Čas ho zařadil na celkově krásné 7. místo (z 33)
Zde bych ještě upozornil na Holičáka Fandu Hojku - 16. místo (33) (náš agent už ho oslovil a bude, společně se svou sestrou, novou tváří Junior teamu), který se s nástrahami trati popral i přes hendikep malého kola.
Lucka - 12ctá ze 14. Svou krev bych radši viděl vepředu. Řekněme, že výsledek odráží tréninkový přístup. Zmiňovaná Fandova sestra Štěpánka, senzačně postoupila do superfinále kde se, ale musela sklonit před ostřílenými děvčaty "eliťáčkami".
Honza - dělá letos velké pokroky. Loňský čas 28:22 stlačil na 22:51 což je na pouhých 7,5km skoro nemožné. Z 15 startujících bylo lepších pouze 6 z nich.
Tomáš - je stále ještě nezkušeným nováčkem, přesto jsem čekal více. Start pojal sebevědomě. Cíl držet Honzovo tempo, to byla jasná sebevražda. Po prvním kole vypadal na ARO ne-li na vrtulník. Všechny záchranáře jsem odvolal a svého svěřence vrátil do hry. 14. pozice (15) je určitě lepší než: vzdal.
Pavlínka - Startovala stejně jako loni na 5km (Z5 = 2x 2,5km) minutu za staršima klukama M7 a holkama Z7, kteří jedou 3x 2,5km. Jenže ouha! Pavla od letoška ročníkově spadá do kategorie Z7! Starší holky odjely a ona čekala na start, "naladěná" na dvě kola. Nikdo jsme si toho nevšimli (jasná chyba trenéra!!!) až do dramatického závěru druhého kola, kdy z posledních sil udržela domnělé vítězství. Jenže světelná tabule hlásila u Pavlínky ještě jedno kolo! Běžel jsem do cílového prostoru a rychle to ověřil u pořadatelů. Když jsem to oznamoval Pavle, tak jsem čekal úder pěstí mezi oči. Naštěstí v této kategorii byly jen tři dívky. Stačilo tedy dokončit a jakákoliv pauza neměla vliv na pořadí = 3. místo (3) (podle mezičasů by dokonce "nepomohl" ani správný start)
Michal - poslední nastupovala do bojů naše jednička, která si do Brna přivezla i početný realizační tým. Loni se 27:18 rovnalo 5.místu. Letos se za takřka totožných 27:14 bral až 8. flek (z 21). O místa nejde, vždyť Michal jezdil 3,5 okruhu ve skupině bojující o 5 až 8 místo a baterky mu docházely až v samotném závěru. Spíš mě vrtá v hlavě ten stejný čas....???
No nic, prostor na zlepšení máme všichni. Za rok vám ukážeme, zač je v Pardubicích perník!
