Když se daří, tak se daří...
Zatímco naše Áčko jelo na XC republiku do Pece pod Sněžkou, Hendrychovic bydlík Toník nabíral kurz Holešov. V místním zámeckém parku bylo celé zázemí, kemp, dětská trať a samozřejmě i dojezd Drásala, který je už deset let pod křídly Kola pro život.
Sobotní dopoledne neodstartovala Junior trophy jak je zvykem, ale už v 5:30 chuťovka pro milovníky dálek "Obr Drásal". Kdo zvolil tuto 175 km dlouhou trať, ochutnal z Hostinských vrchů, skoro bych řekl: nezáviděníhodných 5088 nastoupaných metrů!
Junior Trophy - Nevím co se děje, ale po super tratích v Brdech a Orlíku, originálním mladoboleslavském šneku, pěkných Koutech, přišla hrůza ve Vrchlabí. A že by mohla být trať ještě horší, tak to jsem opravdu nečekal.
Po dlouhé startovní rovince následovalo kličkování mezi stromy. Počet míst na předjetí 0. Ano, závoďák místního nováčka předjede, ale závoďák závoďáka ne. To byl, mimo jinými, i případ Vojty. Konečně odstartoval slušně = 3 a byť to na Marka zkoušel zprava zleva, dojel 3. Se slzami v očích říkal: "Dal bych ho, ale nebylo kde."
Opačný názor na trať měla v cíli Lucka, která poslechla radu trenéra a všechny síly investovala do startu. Také se jí úvod povedl a do nekonečných kliček vyjížděla na třetím fleku. Hanku Šindelářovou jedoucí za ní (a přiznejme si, za normálních okolností, lepší závodnici) doháněla k šílenství a v cíli i k slzám. Lucka to neměla zadarmo, spíše naopak, ale... nebylo kde. Z jejího bronzu jsme měli radost všichni.
Hluboké sportovní zážitky si odnesli, nejen vytrvalci z Obra, ale i jezdci ze 115 a 53 km dlouhých tratí. Zde jsme zastoupení neměli, tak je s dovolením přeskočím a rovnou se podíváme na "závod chrtů" jak by se dala v drásalovském měřítku, nazvat distance na 38 km.
38 km - Jirka se v úvodních metrech nenechal strhnout tempem juniorů a kontroloval svou pozici. Po opuštění asfaltu, kopec stále stoupal. K vrcholku chyběly 3 km a k dosažení max. tepovky asi 5 TP. Pocit dobrý, tak za to vzal. Dotáhl se na 4 mladíky a jel s nimi. V jednom ze sjezdů se mu zdálo, že jedou zbytečně pomalu, tak zařadil třetí kosmickou a byl pryč. Zpětně tohoto rozhodnutí litoval, protože na 25 km, začalo panáčkovi těžce docházet. Mladíci si postupně vzali svá 11. až 13. místa celkového pořadí zpět a co víc, kousek Jirkovi cukli. Jak na potvoru se to stalo v místě, kde byla křižovatka se spoustou posprejovaných stromů. Aby se náhodou nepřidal k borcům z Obra, rozhodl se kousek vrátit a odkontrolovat směr i za cenu drobné ztráty. (Jelikož podobných míst bylo víc, vysloužilo si značení Drásala známku 3 = dobré.)
Svůj čip dovezl Jirka na 14. místě a krátce nato oznamoval Tomáš Hauptvogel, že dorazil druhý v kat. nad 40 let.
Tři medaile - maximální spokojenost. Nebo, že bychom příště ještě nasadili mamku ....? 