29. 10. 14Jičínský cyklokros

- Tučným písmem by zde byly zapsány první body od ženy z Českého poháru, které přivezla našemu klubu Pavla a ukončila tak takřka dvacetiletý půst. 

- V následujícím ČP nezůstala Pavla osamocena. Přidávají se i Honza se svojí sestrou Martinou.

- Startujeme v několika duatlonech

- a do letošního roku něco nevídaného: Objevujeme se v početné sestavě na startu běžeckého závodu.

Prosím historiky a statistiky, aby si poznamenali další zásadní událost našeho týmu:

- dnes (28.10.2014) se poprvé objevil jezdec Bike Freaks na startu cyklokrosového závodu! 

Tím závodem byl Jičínský cyklokros a jezdcem náš Vojťas. Rád bych byl zpravodajsky stručný a napsal, že při svém debutu dokázal v nabité konkurenci vyjet krásné 8. místo.

Vy, ale určitě prahnete po podrobnostech.

Svou cyklokrosku "ze zbytků" si Vojta mimořádně oblíbil a jen přes noc mají pláště šanci trochu zchladnout. Neodbytně žadonil, že chce na ní závodit. Jenže to není až tak snadné. Cyklokros není masovka a závody žáků jsou organizovány snad jen "pod svazem" v rámci několika dějství ČP. Kategorie je, stejně jako u horských kol, jedna - žáci 11 - 14 let s tím, že všichni musí být vlastníky závodní licence.

Vojta nemá ani jedno. Je mu čerstvě 8 a licenci viděl z rychlíku.

Jičínský cyklokros byla taková malá "republika". Propozice, prezence, super trať, všude rozhodčí kontrolující od šířky pláště před startem, přes zákaz pití a cizí pomoc až po předpisové chování v depu. Vše jako na republice. Celková úroveň byla na takové výši, že bych se vůbec nedivil zařazení Jičína do kalendáře Českého poháru následující sezóny. Tím by zmizelo i slovo "malá", které jsem použil jen díky malé účasti jezdců.

Trať byla těžká (v měřítku cyklokrosu prý extrémně kopcovitá). Část vedla lesem a zhruba 2/3 po louce. Když píšu louce, tak tím nemyslím rovinu, ale zabíračku nahoru-dolů + úsek kde se tlačilo. Po tréninkovém objetí okruhu se Vojta na můj odhad 3 kol moc netvářil a zalezl do ToiToiky. Co tím myslel? 

Žáci měli svůj závod vyhlášený na 20 min. Všech osm kluků vyrazilo k vrcholu Čeřovka. Vojta dodržoval pokyn zvolit rozumné tempo, aby vydržel 3 rundy s tím, že to během závodu upřesníme. To se i stalo. Ondra Dudek na čele doslova letěl.

V posledním kopci druhého kola jsem pobídl Vojtu k vyššímu tempu a řekl, že jede na cíl. Myslím, že byl rád a začal si to více užívat. 

Na louce asi 400 m před cílem, jsem mu řekl ať zvolní a na cílové rovince počká na prvního. 

Načasování bylo přesné a rozhodčí pochvalně kývli hlavou. 

Pořadí na pódiu: 1. Dudek, 2. Hník, 3. Ježek 

Naším cílem nebyl výsledek (ten jsme věděli už před startem), ale zážitek a ten byl dle slov aktéra vynikající. A votom to je.